Faktura se podepisovat musí, pokud slouží jako účetní doklad

Faktura je běžný dokument, který vystavuje svým zákazníkům a obchodním partnerům při prodeji zboží nebo služeb téměř každý podnikatel. Faktura ale také slouží k účetním a daňovým účelům, proto je třeba se při její tvorbě zamyslet nad tím, co všechno musí podle zákonů obsahovat.

Obecně platí, že povinnost podnikatele vystavit fakturu nebo jiný typ dokladu vyvstává v okamžiku, kdy si zákazník o vydání dokladu o prodeji zboží nebo o poskytnutí služby zažádá. Takový doklad pak podle § 13a obchodního zákoníku musí nést údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místě podnikání a identifikačním čísle. Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku (OR) musí navíc uvádět i tuto skutečnost včetně spisové značky. Podnikatelé, kteří nejsou zapsaní v OR, uvádí na faktuře zápis do jiné evidence, v níž jsou vedeni.

Druh zboží a služby se musí správně formulovat

Živnostenský zákon (§ 31 odst. 14) pak navíc ukládá povinnost uvádět na dokladu také datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží (služby) a cenu. Zvláště u formulování druhu zboží (služby) by si měl podnikatel dávat pozor, aby se vyhnul nepříjemnostem s živnostenským úřadem. Ten totiž u podnikatelských subjektů kontroluje, zda podnikají pouze v rámci své živnosti. Pokud úředník zjistí, že se podnikatel dopustil nedovoleného podnikání, může mu udělit pokutu až do výše jednoho milionu korun (podle § 61 Živnostenského zákona).